Základem každé zahrady je dobrá půda

V jednom litru zeminy se vyskytuje až 10 miliard živých organismů, což je téměř dvojnásobek lidí na zeměkouli. S půdou třeba zacházet opatrně, pokud se má zajistit rostlinám zdravý vývin.

Mikroorganismy uvolňují do půdy živiny rozkladem organických látek. Větší živočichové, jako žížaly, se postarají o dobré provzdušnění půdy svými výměšky zlepšují její strukturu.

Některé půdní houby žijí v symbióze s některými dřevinami (mykorhiza), například s habr, a jsou pro ně životně důležité, protože s kořeny vyšších rostlin vytvářejí nerozlučné spojenectví.

Zpracování půdy rytím

Nejrozšířenějším způsobem přípravy půdy na výsadbu je ještě vždy rytí, které však má určité nevýhody. Především, narušuje půdní život, protože anaerobní mikroorganismy se dostávají do horní vrstvy půdy a aerobní zas do spodní, kde ani jedny, ani druhé nejsou schopny přežít, a půda až po několika týdnech nabude takovou biologickou aktivitu, jako měla před rytím.

Rýčem proto zpracovávejte pouze těžké, ulehnutí půdy, a nejlépe na podzim, aby se půdní organismy do jara, do nové výsadby zregenerovali a aby se těžké hroudy rozpadly účinkem mrazů.

Když zem zpracováváte rycími vidlemi, šetříte větší organismy , například žížaly, a zároveň můžete vybírat výhonky kořenů vytrvalých plevelů. Písčitou půdu stačí nakypřit jednozubým kultivátorem, tzv. divokých zubům. Kypřič táhněte po povrchu půdy ve dvou protichůdných směrech tak, a by se na povrchu vytvořil kosočtvercový vzor.

Při tomto způsobu obdělávání půdy mulčujte na podzim povrch půdy drceným zahradním odpadem (plošné kompostování), aby se přibrzdil růst plevele, nebo na celé obdělávané rozloze vysejte rostliny na zelené hnojení.