Střechu na domě nelze podceňovat

O šikmých střechách se říká, že jejich zateplení může úspěšně zvládnout i šikovný laik, když má dostatek znalostí a odbornou pomoc. Platí však i opak – i profesionál to může pokazit, pokud nedodržuje několik zásadních pravidel. Odborníci, jejichž volají na jejich opravu, tvrdí, že téměř polovina střech má vážné chyby.

Dnešní šikmé střechy se od těch před třiceti let podstatně liší. Přispěla k tomu snaha využívat půdní prostory i na bydlení a nejen jako půdu pro skladování nepotřebných věcí. Změnily se tedy nároky na jejich konstrukci. Výrobci proto vyvinuli mnoho nových konstrukčních řešení a materiálů.

Je přitom třeba, ale zároveň i dost náročné, aby stavbaři udržovaly krok s vývojem, znali nové trendy a měli nezbytné dovednosti. Střecha není jen střešní krytina, ale je to souvrství několika konstrukcí a materiálů, které plní mnoho funkcí.

Co je pod krytinou

Dobrá střecha musí mít samozřejmě v první řadě kvalitní a dobře namontovanou krytinu. Bez kvalitní tepelné izolace s poctivou parozábranou a pojistnou hydroizolací se však správně fungující střecha postavit nedá. Za poslední léta se zvýšily nejen legislativní požadavky na tloušťku tepelné izolace střechy, ale i pohled  na uspokojivý tepelný komfort. Dnes je už jen málo lidí ochotných obléci si svetr, když jim doma není dost teplo.

Donedávna se střechy běžně izolovali jen mezi krokvemi, nyní to už nestačí. „Protože výška krokví bývá v rodinných domech standardně kolem 14 až 18 centimetrů a taková tloušťka izolace dnes již neodpovídá normám, jsou potřeba minimálně dvě vrstvy tepelné izolace,“ upozorňuje  aplikační manažer společnosti Knauf Insulation.

Podle nových norem platných od ledna 2016 si střecha vyžaduje tloušťku izolace alespoň 30 cm, v závislosti na tzv. lambdy neboli koeficientu prostupu tepla. Je tedy třeba uvažovat nad rozložením celkové tloušťky izolace tak z vnitřní, tak z vnější strany. Pokud nechcete ztratit příliš mnoho centimetrů ze světlé výšky podkroví, zvažte tepelnou izolací s lepším, tj nižším parametrem lambda ƛ, která zabezpečí kvalitnější izolaci při menší tloušťce.

Pro správné zhotovenou střechu jsou nutné také dobře utěsněné fólie, které se často podceňují. Laická, ale nejednou i odborná veřejnost jejich vnímá jako nutné zlo a šetří na nich. Parozábranovou fólie má být upevněna ze strany interiéru a zachycuje páry, které z něj unikají, aby nepronikly do tepelné izolace v konstrukci střechy a neznehodnotili ji.

Pojistná hydroizolační fólie, nazývaná i difuzní, neboli paropropustná membrána má být umístěna nahoře, pod střešní krytinou a jejím úkolem je chránit konstrukci střechy před zatečením srážkové vody. „Právě v zmíněných konstrukcích se dělají vážné chyby, které na poruchách šikmých střech mají podíl minimálně 50 procent,“ zdůrazňuje  krajský cechmajster Cechu klempířů.

Prověřila to i uplynulá zima. Po několika letech přinesla větší mrazy a na mnoha nových střechách, postavených v předchozích letech mírných zim, se projevila silná kondenzace vodních par.

Souvislá parozábranovou vrstva vyžaduje i těsnící pásky a na místech spojů s zdivem, kde páska může ztrácet lepivost, správný tmel. I místa, kde se parozábrana poruší, je nutné opravit těsnící páskou. „Když je parozábrana narušena na více než pěti procentech plochy, přestává být účinná,“ varuje odborník.

Na páskách a tmelech se podle něj šetřit nevyplatí. Ty s vyšší cenou mají lepší kvalitu i lepivost, což může být při zateplení rozhodující. Nekvalitní pásky propustí do střechy vlhkost a izolace tak již po několika letech postupně ztrácí své vlastnosti.

Hrubý projekt nestačí

Zkušení odborníci už delší dobu upozorňují, že stavět nebo rekonstruovat střechy podle projektu přikládaného ke stavebnímu povolení je riskantní. „Střechy v minulosti byly jednodušší, dnes při výrazné změně ve využití půdních prostor se jejich konstrukce změnila. Projekt ke stavebnímu povolení dostatečně neřeší střešní konstrukce, „upozorňuje odborník.

Podrobnější prováděcí projektovou dokumentaci, tedy realizační projekt, nicméně investoři většinou zaplatit nechtějí. „Poruchy zateplené střechy bývají často důsledkem absence odborné prohlídky původní střechy, ale hlavně odmítání zaplatit realizační projekt rekonstrukce střešního pláště,“ popisuje zkušenosti  prezident České asociace stavebních dozorů (SASDARS).

Obnova střechy se například často udělá bez demontáže původní porušené krytiny, pod kterou je vlhkost. „Mistr tuto vlhkost překryje a zakonzervuje novou hermeticky těsnou krytinou. Výsledek takové rekonstrukce střechy bývá téměř vždy stejný – degradace izolantu, vlhké stropy a plísně, „objasňuje odborník.

V poslední době se již dostalo do povědomí mnoho informací o špatných stavbách a střechách z důvodů šetření a neodbornosti, ale zdá se, že lidé se jen těžko dokáží poučit. Ochota zákazníků investovat více do auta, kuchyně či do koupelny jako do střechy, která má tyto hodnoty chránit, je pro střechaře nepochopitelná.

„Každá střecha je tak dobrá, jak má dobře realizované detaily. Nepomohou kvalitní materiály a dobře navržený střešní plášť, pokud jsou špatně realizované detaily, úžlabí, nároží, prostupy komínů, potrubí, stožárů či střešních oken, „vyjmenovává cechmajstr.

Problematika střech je dnes náročná na znalosti a dovednosti a „mistr stých řemesel“ neexistuje. Majitelé domů by proto měli pochopit, že ne všechno, co řekl soused nebo někdo napsal v diskusi na internetu, je hodnověrné. Jistější je obrátit se na Cech klempířů  a certifikované odborníky.