Stavba úsporného domu

První kroky k úspornému domu jsou ty nejdůležitější. Závažný je už samotný výběr pozemku, orientace na světové strany, základní koncept a tvar stavby.

Vše třeba předem detailně naplánovat, protože pokud začnete během realizace něco přidávat a měnit, stavba se zbytečně prodraží. Nestačí jen sáhnout po energeticky efektivních a inovativních prvcích, ale logicky jejich převázat v celkové koncepci domu. Všechno se vším souvisí.

Klimatické podmínky

Respektujte lokalitu a její klimatické podmínky, ve které si dům vybíráte. Jiný přístup vyžaduje energeticky úsporný dům v severních lokalitách s menším počtem slunečných dnů a nižšími venkovními teplotami a jiný  v jižních lokalitách.

Jelikož má vyšší průměrnou intenzitu slunečního záření, můžete počítat s výraznými pasivními slunečními zisky. Rozdíl může být i v počtu dní topné sezóny.

Obecně jsou klimatické podmínky v našich zeměpisných šířkách vhodné pro nízkoenergetickou i pasivní výstavbu. Zimy nejsou až tak tuhé jako v severních částech Evropy, takže vytápění nemusí být tak intenzivní. V dobře izolovaných domech tedy není nutné ani aktivní chlazení.

energeticky-usporny-dum

Výběru pozemku

Správná volba stavebních pozemků je první a také nejdůležitější rozhodnutí. Od jeho tvaru, velikosti a svažitosti se bude odvíjet koncept budoucího domu.

Malé stavební parcely do 400 m2 jsou vhodné zejména na řadovou zástavbu. Pokud uvažujete o samostatně stojícím menším rodinném domě, je dobré mít stavební pozemek o velikosti 500 až 800 m2.

Při výstavbě vícegeneračního domu nebo dvojdomu je vhodné uvažovat o parcele nad 1 000 m2. Důležitý je i poměr stran, ideální hodnota je 2: 3. Při řadové zástavbě jsou šířky pozemků 7 až 10 metrů.

Při individuální zástavbě se doporučuje minimální šířka 15 metrů. Před samotnou koupí pozemku je vhodné požádat na příslušném staveb ném úřadě o informaci z aktuálního územního plánu, zda je daný pozemek vhodný k výstavbě rodinného domu.

Místní regulativy zas určují, jaký typ domu můžete na daném místě stavět, jak přesně ho na pozemek osadit a umístit. Realizovat výstavbu mimo určeného území je možné pouze na základě změny územního plánu.

Důležité faktory při výběru pozemku jsou i okolní vybavenost či dopravní dostupnost služeb, obchodů a škol. Rovněž je třeba prověřit možnost napojení na inženýrské sítě.

Optimální situace je, pokud jsou všechny přípojky dotaženy a ukončené na hranici vaší příští parcely. Při energetických výpočtech se bere v úvahu i vliv okolní zástavby a vysoká zeleň.

Osazení domu

Správnou orientací na světové strany lze výrazně ovlivnit energetická bilance domu. Obytné prostory je vhodné orientovat na jih, jihovýchod a jihozápad, aby se v nich využilo co nejvíce tepla ze slunečních paprsků.

A to buď přímo přes prosklené otvorové konstrukce, nebo akumulací tepla v konstrukcích. Obslužné prostory a komunikace je dobré zase orientovat na sever, ložnice na východ.

Praxe potvrdila, že čím více oken je orientovaných na jih, tím menší je měrná spotřeba energie na vytápění. Optimální je proto největší plochu domu orientovat právě na jih a osadit na ní co největší prosklené plochy. Pozor však na opačný extrém – přetopení v letních měsících.

Kromě klasického stínění zda speciálního zasklení je účinná ochrana přesah střechy. V jižních oblastech s extrémními tepelnými zisky jsou i zastánci severní orientace domu.

Oceňují, že v takovém případě není nutné při intenzivnějším svitu zatemňovat dům. Sluneční světlo odražené k severním oknům zaručuje pro oči příjemnější osvětlení.

stc_kraj_rodinne-domy_rd_vonoklasy04

Faktor tvaru

Potřeba tepla závisí na celkovém součtu venkovních ploch domu. Tvar domu tedy představuje důležitý činitel v posuzování energetické náročnosti domu.

Architekti úsporných domů proto hledají co nejjednodušší tvar budovy bez zalomení, výklenků a arkýřů, aby vytápěná podlahová plocha byla v porovnání s celkovou vnější co největší.

Čím je tvar domu složitější, tím je i větší riziko vzniku tepelných mostů ve stycích konstrukcí a zvyšují se pořizovací náklady.

thermoplus1

Vzájemné odstupy

A k rodinné domy vytvářejí mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 metrů.
V stísněných územních podmínkách lze vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 metry, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností.
Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 metry. Doporučují se 3 metry.
Odstup průčelí budov, ve kterých jsou okna do obytných místností, musí být nejméně 3 metry od okraje pěší komunikace.
Vystupující část stavby se zohledňuje, pokud vystupuje více než 1,5 metru od stěny.