Sněhová nadílka na střeše

Se sněhem třeba počítat nejen na cestách a chodnících. Mnoho problémů dokáže přivodit i na střeše.

Na sněhovou nadílku musí myslet už projektant při návrhu střechy. Sníh z ní nesmí dopadat na místa, kde by mohl způsobit zranění osob nebo poškození majetku a rozhodně ne na níže položené konstrukce budovy. Střecha je proto ideální sedlová nebo pultová, bez žlabů, kde by se sníh hromadil. Projektant by ji měl navrhnout tak, aby byly komíny a střešní okna umístěny co nejblíže k hřebeni. Důležité je i umístění okapů. Ty by měly být skryty pod střechou, aby jejich sesouvající se sníh nestrhl, ale musí zároveň spolehlivě plnit funkci zachycování dešťové vody.

Preventivní ochrana

Součástí střešních systémů by měla být opatření proti pohybu sněhu po střeše, zvláště v místech, kde hrozí sesune sněhu na chodník nebo jinou část budovy.

Jedno z řešení jsou sněhové zábrany, které dokáží udržet sněhovou přikrývku na střeše a neomezují vás v pohybu pod ní. Mohou to být háky, zoubky, mříže, zda lapače nejrůznějších tvarů. Jejich účel je zabránit škodám při uvolňování.

Zatímco bodové zábrany se snaží sněhovou pokrývku rozlámat na části, které se budou ze střechy uvolňovat samostatně, protisněhové mříže, zachytávače a tyčové zábrany mají za úkol udržet sněhovou pokrývku v celku dokud se nerozpustí.

Protisněhová taška nebo háky plní funkci jedině tehdy, když se položí rovnoměrně po celé střeše, a ne, jak to často vidět, pouze na posledních dvou – třech řadách nad okapovým žlabem. Při větším množství sněhu je takové zadržování neúčinné. Může se stát, že halda sesouvajícího se sněhu shora vytrhne vše co vyčnívá z roviny střechy, dokonce i střešní okno, i protisněhovou tašku i háky na konci střechy. Potřebné množství protisněhových tašek a háků na střeše musí projektant odvodit od sklonu střechy a předpokládaného sněhového zatížení, které určí podle normy na základě zařazení konkrétní lokality do sněhové oblasti.

images

Sněhové zábrany neinstalujte hned při okapech, těsně nad vchodem, zimní zahradou, případně nad vyčnívající konstrukcí vikýře. Umístěte je raději výše, aby pak neměli problém zachytit a roztříštit i větší masu napadaného sněhu a ledu. Sestávají ze tašky sněholamu az držáku, na které se připevňují zachytávače sněhu ve tvaru mřížky, žebříku, nebo se použije dřevěná kulatina.

Ať se již rozhodnete pro jakýkoliv druh zábran, upřednostněte odbornou instalaci a kvalitní příslušenství. Neodborná instalace může například způsobit, že vám střecha bude zatékat.

Hmotnostní limity

Nechávat na střeše velké vrstvy suchého čerstvého sněhu se vám může ošklivě vymstít. Celkem snadno se totiž může stát, že naprší a sníh ztěžkne natolik, že naruší celou střešní konstrukci. Základ je informovat se o nosnosti střešního systému již při výběru střechy. Budete tak vědět nakolik máte střechu odolnou před extrémním počasím.

Počítejte také s tím, že střešní krytina má jistou nasákavost. Taška totiž během dne nasákne vodu, která v noci zamrzá. A rozpínavost ledu může způsobit její poškození. Taška nasáklá vodou má samozřejmě i vyšší hmotnost, což při sněhu na střeše také hraje svou roli. Nižší nasákavost tedy znamená vyšší odolnost proti povětrnostním změnám, ale i nižší hmotnost krytiny.

I na věku záleží

Střecha má určitý přirozený skluz. Ten závisí na jejím sklonu, ale i od tření. Čím je krytina starší, tím je tření větší a sníh se po ní posouvá těžší.

Před zimou je proto dobré střechu očistit od mechů a lišejníků. Skluzu určitě pomohou i různé přípravky, které uzavřou otevřené póry a obnoví vrchní vrstvy krytiny.

Při nízkých teplotách se sníh na střeše může i přes podzimní údržbě držet několik týdnů. Tehdy ho je nutné ze střechy shodit. Nejběžnější způsob je vyjít na střechu a sníh shodit ručně. Toto je samozřejmě velmi nebezpečné a to obzvláště v zimě.

Elektrika pomůže

Pokud nejste vyznavačem adrenalinu, pronajměte se na tuto činnost firmu, nebo si pořiďte elektrické kabely přímo na Kritická místa střechy a dešťové svody. Proud protékající kabely rozpustí veškerý sníh v okolí. Není to právě nejlevnější řešení, ale pokud s manuální řídící jednotkou budete proud pouštět pouze v případě nutnosti, nemělo by to váš rodinný rozpočet položit. Přece jen je to mnohem pohodlnější a bezpečnější, jak lézt po střeše.

Při plechových střešních krytin je možnost namontování elektrického topného tělesa do podstřešních částí systému, případně vyústění horkovzdušných průduchů krbu. Tímto způsobem dokážete spustit masu sněhu přesně tehdy, když to budete chtít vy, protože vždy, když zvýšíte teplotu krytiny, sníh se ze střechy sesune.

Nepodceňujte okapy

Nikdy před zimou nezapomeňte zkontrolovat, zda se v okapech nenachází napadané listí, mech nebo ostatní nečistoty. Ty zabraňují průtoku vody a vytvářejí bariéru, která brání vytékání vody z okapů. Při záporných teplotách se pak začnou dělat rampouchy, které se mohou kdykoli odlomit a způsobit neštěstí. Proto vždy, když se objeví rampouchy, jejich obíjajte.

Nejpohodlnějším řešením je i v tomto případě využití topných kabelů. Sofistikovanější systémy jsou vybaveny senzory, které při potřebě rozmrazování automaticky spustí vytápění a roztají vše kolem. Toto řešení je v posledních letech díky své jednoduchosti a pohodlnosti stále oblíbenější.

Odborník radí

Velké masy sněhu mohou vážně ohrožovat životy kolemjdoucích. Na druhé straně si musíme uvědomit, že i střešní krytina má svou nosnot a po jejím překročení může dojít k poškození střešních konstrukcí av nejhorším případě i kolapsu celé střechy. Například betonová taška má podle norem nosnost 200 kg na m 2, což představuje asi 50 cm těžkého mokrého sněhu. Sníh na střeše rozhodně není radno podceňovat pokud řešení tohoto problému je třeba přistupovat zodpovědně.