Skandinávské bydlení

„Hlavně si dones dobrou lampu, “ radila mi kamarádka, když jsem se chystala na dovolenou v Norsku. Skandinávské interiéry jsou z časopisů o bydlení známé zářivou bělobou, půvabným ( „designovým“) nábytkem, který zaujme klenutými liniemi, svou nepřehlédnutelnou nenápadností, nevtíravě barvami …

Připomínka, že do této části Evropy, kde jsou ještě i zastávky MHD z pera důmyslného designéra, mi přišla zvláštní. Pochopila jsem ji až na místě. Ve Skandinávii je – a to časopisy o architektuře nikdy neukazují – fakt často tma. Už mě nepřekvapuje, že mezi populární drobné spotřebiče tam patří Lampo-budík nejmenovaného výrobce, který funguje tak, že půlhodinu před nastaveným časem se začne pomalu rozsvěcet světlo, jakoby se brieždilo, a až poté se ozve tón budíku. Výmysl, který se u nás setkal jen s vlažnou odezvou je na severu Evropy hitem. Vstávání za tmy se tam totiž netýká jen zdravotníků, pošťáky nebo dalších pár povolání s časným nástupem.

Skandinávské byty a domy jsou často laděny do bílá, protože domácí se prostě neumí nabažit přirozeného světla. Jakoby ho chtěli ve své domácnosti udržet co nejdéle – byť tím, že se „nalepí“ na bělostnou podlahu nebo stěny.

Bílé povlečení na postelích, bílé police, bílé svítidla, bílé dveře, okna bez záclon … celá domácnost je jako světlo-Lapka. Po stěnách zrcadla nebo obrazy zarámované za sklem, které přirozeně odráží sluneční záblesky.

Mléčný interiér doplňuje skandinávská pýcha – masivní dřevo.Seveřané drží tento materiál v úctě – v interiéru ho nechávají vyniknout jako umělecký kousek: „Podívejte, jaké krásné struktury dokáže vymyslet Příroda!“

Druhou skandinávskou specialitou bývají rostliny. Nejen živá flóra, ale i florální motivy jsou v místních domácnostech poměrně oblíbené.Konečně, nacházejí se zde více významní výrobci luxusních tapet, čili možná jde zároveň o podporu domácí ekonomiky.

Co pro mě bylo ze začátku zarážející, je použití doplňkových barev k „sněžnému designu“. Zatímco já bych se rozhodla pro brazilský festival žluté, červené, oranžové nebo cyklámenové, Skandinávci mají zjevně klidnější temperament. V tomto případě majitelé volili protikladnou černou. Výběr ze šedo-černé škály přitom vůbec není ojedinělý.

V přímořských vesnicích se v interiéru často objevuje i modrá, jakoby se slunečná obloha přes okno vlila až dovnitř, ale ve městech to často bývá holubí šedá, antracitová nebo šedo-béžová. Rozbor proč je to tak, by byl na zkušeného analytika. Za sebe mohu konstatovat, že výsledek bývá náramně elegantní, uklidňující, jakoby se čas příjemně zpomalil.A to je asi to hlavní, co doma potřebujeme, však? Klid a pohodu.

e9c7fa1771d33da747c0190d8e0d8522