Rekuperační jednotka v domě

Víte, proč se v domě s rekuperační jednotkou velmi dobře spí?

Systém nuceného větrání s rekuperací je povinná výbava energeticky pasivních domů. Dá se využít i v nízkoenergetických domech, pokud zapadne do celkového energetického konceptu. Počítat s ním třeba již v architektonickém návrhu. Kromě rekuperační jednotky, což je na vzezření hranatá plechová krabice a vejde se do technologické místnosti, k němu patří vzduchové rozvody uložené v podlaze nebo stropě.

Teplo a čerstvý vzduch

Energeticky pasivní dům je koncipován tak, aby během zimy ztrácel co nejméně tepla. Jednak je to nadstandardní tloušťkou tepelné izolace a také kvalitním utěsněním spár a spojů. Ve výsledku dům „nedýchá“, čili probíhá pouze minimální samovolná výměna vzduchu mezi exteriérem a interiérem. Pokud by byl odkázán na klasické větrání okny, během zimy by ztrácel příliš mnoho tepla.

Bylo třeba vymyslet technologii, jako dům větrat a neztrácet přitom teplo. Výsledek je rekuperace, čili nucené větrání se zpětným získáváním tepla. Teplý a vydýchaný vzduch z interiéru odváděn v rozvodech předává v rekuperační jednotce teplo přicházejícímu studenému vzduchu z exteriéru. V běžném případě se oba vzduchy nemíchají. Pokud je však rekuperace jediné vytápění v pasivním domě, v extrémně chladných dnech je nutné vzduch míchat, jinak by mohlo být uvnitř příliš zima. Energeticky pasivní dům je tedy nejen pořádně zateplený, ale i nadstandardně vyvětraný. A právě to pozitivně ovlivní kvalitu spánku.

Ve stropě nebo v podlaze

Kompletní rekuperační systém se skládá z rekuperační jednotky, rozvodů a koncových prvků. Přestože rozvody s distribučními a koncovými prvky tvoří menší část celkové částky, jejich návrh se nesmí podcenit. Nejvhodnější je použít různé typy mřížek podle toho, ve které místnosti a kde přesně ústí rozvodové potrubí. Jiný prvek se používá nad okna, jiný nad středem obývací části či v podlaze.

Průměr rozvodů se dimenzuje podle potřeby venkovního vzduchu v tej- -které místnosti. Největší směřují obvykle do kuchyně a společenské zóny, menší do ložnic či dětských pokojů. Umístit je možno do stropu nebo podlahy. Uživatelsky v tom není rozdíl, rozhoduje se obvykle na základě technických možností konkrétní stavby. Za ideální se považuje, když se venkovní vzduch přivádí a vydýchaný odvádí z každé místnosti. V našich končinách se vžil jiný způsob. Vzduch je nuceným větráním přiveden do všech pokojů, odtahuje se pouze z kuchyně, hygienické zóny a chodby. Tehdy je však důležité jednoduchými úpravami zajistit, aby se vzduch k odtahové mřížce vůbec dostal.

Řeší se to například osazením bezprahové dveří do hygienických místností nebo výběrem dveří s mřížkou. Společný vzduchový výfuk opatřený vhodnou koncovkou proti dešti a špíně je ideální vyvést na nejvyšší místo na střeše. Podle evropských norem se výfuk nemá vůbec umisťovat na fasádu. Pokud je to však nutné, je třeba dobře zvážit kam. Výfuk a sání by se neměly setkat na jedné fasádě. Zvážit třeba i vzdálenost oken a dveřních otvorů.

Uživatelsky jednoduchá

Pokud je rekuperační systém v domě optimálně navržen i zrealizován, vše se řídí automaticky. Obsluha spočívá v nastavení teploty na domovem počítači, kterou si přejete mít v interiéru. Během dovolené ho stačí nastavit do takzvaného útlumového režimu, ve kterém se spustí pouze jednou za den, aby se za krátkou dobu dům vyvětral. Měli jste větší návštěvu nebo jste vařili? Tehdy poslouží možnost zvětšit na chvíli výkon větrání.

Do kalendáře se vyplatí vepsat termíny návštěvy servisního technika dvakrát ročně, před letní a zimní sezónou. Jeho úloha je zkontrolovat rekuperační jednotku, její zapojení na elektřinu, vyčištění lopatek ventilátoru a teplo-výměnné plochy, výměna filtrů a dezinfekce celého zařízení. Každé dva roky se doporučuje pročištění rozvodů a koncových prvků, ať už chemicky nebo mechanicky, což však může šikovný uživatel zvládnout i sám.

Odborník radí

Dokáže koncový uživatel jako laik posoudit správnost návrhu? Vyzdvihl bych několik varovných signálů. První je, pokud vám firma neví stanovit, jaký objem venkovního vzduchu za časovou jednotku systém přivede do jednotlivých místností. Obvykle řeknou, že se to později dá doregulovat. To však znamená umístění klapky do rozvodné trouby, která se následně stává zdrojem hluku.

Kromě toho se snižuje energetická účinnost. Určitě není dobré znamení, když se při rozvodech počítá s použitím flexibilních hadic, známých jako „husí krky“. Nerovný povrch představuje odpor pro vháněn vzduch, což také snižuje energetickou účinnost.

Navíc je nelze ani optimálně vyčistit. Výjimku představuje použití flexihadice jako koncových úseků nad kuchyní, kde se často vyměňují. Správné není ani to, pokud jsou průměry všech navrhovaných potrubí stejné. Do kuchyně má vést větší potrubí jak do dětského pokoje. Průměry potrubí mohou být jiné i do exponovaných příliš chladných nebo příliš teplých místností. Pozor je třeba dát i při komplikovaných systémech s dlouhými rozvody a ohyby, aby nechyběly servisní otvory. Cítit nebo necítit proudění vzduchu v domě s rekuperací? Maximální rychlost, kterou může být přiváděný vzduch do interiéru, stanoví norma. Většina lidí toto proudění nevnímá.

Je důležité vhodně zvolit umístění otvorů s přiváděným vzduchem. Nedoporučuji je do blízkosti plánovaného sezení. Dá se nucené větrání s rekuperací použít i na chlazení? Ano, dá. Realizuje se však málokdy, protože podstatně navýší cenu. Rozhodnout se však třeba ještě před architektonickým návrhem domu. Rekuperační jednotka musí být větší a musí obsahovat výbavu na chlazení.

Všechny rozvody jsou izolovány a jednou tak velké v porovnání se systémem bez chlazení. Představte si rozvody pro ložnici, které se z běžných 12 cm zvětší až na 25 cm, případně se použije čtyřhranné potrubí. Pokud dům potřebuje chladit, finančně výhodnější může být menší samostatná klimatizační jednotka.