Pronikání nežádoucích zvuků do bytu

Koupili jste byt a zjišťujete, že do něj proniká příliš mnoho nechtěných zvuků? Na některé existuje recept.

Jako první však musíte zjistit, odkud hluk pochází. Je to zvenčí, z vodovodní či výtahové šachty nebo od sousedů? A když od sousedů, tak od nichž? Odpověď přitom nemusí být jednoznačná. Například klepání bot, o kterém jste přesvědčeni, že se šíří od sousedů nad vámi, se může ve skutečnosti přenášet až přes dvě patra. Vyhledání zdroje hluku a případné následující odhlučnění bytu je vždy individuálně a na jiný byt nepřenosné.

Proto se vyplatí obrátit s problémem na odborníky. Individuální citlivost Intenzitu přípustné hlučnosti v bytech stanoví hygienické normy řídící i projektanti stavby. Navíc, v oblastech s vysokým hlukem, jak výstavba u letiště nebo vlakové trať, je běžná praxe, že Úřad veřejného zdravotnictví  nebo regionální úřady podmiňují zahájení stavby doložením hlukové studie a zapracováním jejích výsledků do projektu.

Hodně však závisí i na realizace stavby. Pokud máte podezření na nadměrnou hlučnost, můžete ji dát přeměřit odborně způsobilou osobou av případě prokázání nedodržení normy pak žádat o nápravu developera nebo správce. Výsledek měření však může ukázat, že hlučnost ve vašem bytě je ještě v normě. Vnímání zvuků a citlivost na ně jsou dost individuální záležitost.

rigips13-pr3-5

V decibelech

Když srovnáte dva spotřebiče, jeden s hlučností 60 decibelů a druhý 63 decibelů, můžete mít dojem, jako by se hluk zdvojnásobil. Proto si při koupi spotřebičů, zejména do malé domácnosti a tam, kde jsou spotřebiče v kuchyni spojené s obývákem, kromě energetické náročnosti všímejte i hlučnost. Pokud budete stavebně řešit odhlučnění bytu, důležitá je pro vás i jiná veličina.

Je jí schopnost stavebního materiálu bránit prostupu zvuku, čili index vzduchové neprůzvučnosti Rw, udávaný rovněž v decibelech. Jeho laboratorní hodnota uvádí v produktových listech. Obecně platí, že čím vyšší je objemová hmotnost materiálu, tím více je schopen zastavit šíření zvuku.

DSC-0127-710x575

Zevně

Vnější zvuky se do interiéru dostávají nejčastěji přes okenní konstrukce. Zatímco běžná stěna utlumí hluk s hladinou 40 – 50 dB, okno pouze kolem 34 dB. Proto výměna oken za zvukověizolační modely s Rw kolem 40 dB a více má v hlučných oblastech smysl. Bývají to okna s dvou- nebo trojsklem. Skleněné tabule mají různou tloušťku a jsou mezi nimi nerovné mezery, aby dokázali pohltit co největší spektrum zvuků.

Případně výplň tvoří speciální vrstvená akustická skla. Pro zajištění dostatečného větrání i při zavřených oknech se do fasády instalují zvukověizolační větrací mřížky. Pomocí dvouotáčkovými ventilátoru se v interiéru vytvoří podtlak a díky němu se vzduch zvenku plynule nasává dovnitř. Pro lepší orientaci zákazníků zařazují výrobci okna do tříd od 0 do 6. Čím vyšší třída, tím lepší jsou zvukověizolační parametry.

ulozny-strop_otevreny

Z chodby

Šíří se zvuky z chodby? Někdy stačí opravit dovierací mechanismus schodišťových a výtahových dveří či naolejovat panty. Pokud ne, vyměňte vchodové dveře do bytu. V nabídce naleznete i kvalitní bezpečnostní dveře s protihlukovou vložkou s indexem vzduchové neprůzvučnosti 37 – 40 dB. Samozřejmě, dveře musí být správně osazeny, nastavené a utěsněné. I výběr tepelněizolačního materiálu může mít vliv na průnik zvuků do interiéru. Více vlnění pohlcují materiály s vyšší objemovou hmotností jako minerální vlna, naopak, polystyren pohlcuje zvuky minimálně.

Přes stěny a strop

Hluk šířící se od sousedů přes strop či stěny, nebo ze sousední výtahové šachty dokáže do určité míry odhlučnit i velkorozměrný nábytek, jako je vestavěná skříň plná šatstva nebo knihovna s knihami. Podstatnější snížení hladiny hluku dosáhnete instalací předstěny se zvukověizolační vrstvou. Osazení přímo na stěnu je méně účinné než samostatná instalace ukotvena o podlahu a strop a navíc odsazena několik centimetrů od stěny.

Osvědčená předstěna se skládá z jedné až dvou vrstev sádrokartonu a ve vzduchové dutině je minimálně deseticentimetrová vrstva minerální vlny. Je důležité, aby se střídal tvrdý a měkký materiál. Kromě minerální vlny jsou jako protihlukový vrstva vhodné i pěny s otevřenými póry typu molitanu. Podobně se zvuková izolace řeší i na stropě. Musíte však počítat s tím, že si tak o něco zmenšíte prostor.

Zvukové mosty

Jsou nejtěžší odhalitelné. Je to místo v konstrukci, kde se ve srovnání s okolím mnohem více přenáší zvuk. Příkladem je elektrická zásuvka instalována v stěně sousedních bytů z jedné i druhé strany. Řešením je její přeinstalace a uzavření stěny z jedné strany. Takový most je poměrně malý, bývají však i mnohem větší a skryté mosty, jejichž odhalení dokáže potrápit i odborníků. Těžko se odhaluje například zvukový most v podlaze, který vznikne zatečením betonového potěru do podlahové izolace, kde vytvrdne. Izolace v tomto místě ztrácí své vlastnosti.

Rada

Rozléhají se v bytě zvuky? Přidejte záclony, závěsy, koberec, polštáře a do prázdných koutů umístěte pokojové rostliny.

Při problémech s nadměrnou hlučností je zásadní najít zdroj a snažit se ho řešit, až v druhém bodě přemýšlet o dalších opatřeních. Pokud k vám doléhají například kroky sousedů nad vámi, zkuste se s nimi slušně popovídat, zda by si na dlažbu nedali koberec nebo nepoužívaly měkké pantofle. Je to určitě jednodušší a levnější řešení než budovat podhled se zvukověizolační vrstvou.