Pěstujeme zeleninu! Dopřejte si úrodu kapusty
Kapusta je zdravá i otužilá zelenina. Můžete si ho vypěstovat z přímé setby nebo předpěstovat sazenice.
Kel si libuje ve vlhké, středně těžké a dobře vyhnojené půdě. Je to rostlina první tratě, takže se mu nejlépe daří v řádkách vyhnojených chlévskou mrvou.
Vysévat ho můžete přímo na záhon nebo si předpěstujte sazenice. Snad největším problémem spojeným s pěstováním kapusty je výskyt škůdců. Napadají ho mšice, molice, dřepčíci, bělásek zelný či moře kapustová. Z nemocí jsou nejnebezpečnější houbové onemocnění. Běžně se používají přípravky určené na ostatní košťáloviny.
Kadeřávek
Využívají se v kuchyni jeho zkadeřené listy se zoubkovitým okraji, které se tvoří po celé délce stonku.
Je nejméně náročným druhem na pěstování. Podle výšky známe odrůdy nízké, dorůstající do 15 – 20 cm, polovysoké do 30 – 60 cm a vysoké do 1 – 1,5 m.
Kadeřávek snáší velmi dobře chladné i mrazivé počasí, díky čemuž se dá pěstovat i ve vyšších polohách. Dokonce je to vděčná zelenina, kterou si vypěstujete i na stanovišti s nedostatkem slunečních paprsků. Dařit se mu bude totiž iv polostínu pod korunami stromů.
Vysoké a rané odrůdy třeba zasévat do konce května, nízké a pozdější až začátkem června. Po vzejití a vytvoření dvou až tří pravých listů třeba porost vyjednotit na vzdálenost 40 – 70 cm.
Kel listový
Je to jedna z nejstarších forem kapusty. Má hladké listy a podobně jako kadeřávek nevytváří hlávku. Výhodou je, že snáší letní suchá i zimní mrazy. Vysévat ho postačí až v květnu. Při vyšších odrůdách nahrne k rostlinám půdu, aby je nevyvrátil vítr.
Listy zachycovat podle potřeby, nedělejte si zásoby. Když uvadnou, zhořknou. Se sběrem se netřeba spěchat, kapusta vás počká v dobré kvalitě na záhoně klidně i během mrazů.
Pro zdraví
Kapusta je bohatý na vlákninu, vitamíny B, C, E i K. Obsahuje selen, kyselinu listovou, působí blahodárně na trávení, snižuje cholesterol.