Pěstujeme granátovník

V našich podmínkách je granátovník cennou pokojovou rostlinou. Je především velmi dekorativní svými listy a květy, na pěstování je nenáročný, vyžaduje však studené zimování.

Granátovník pochází z horských oblastí Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu a přední Asie, kde roste divoce. Odtud se rozšířil až do Evropy, zejména do zemí kolem Středozemního moře a postupně do všech subtropických oblastí světa jako užitková i okrasná rostlina. Ve své domovině roste v písčité nebo skalnaté půdě. Po dozrání plodu slupka praská a semena vystřelují do okolí, odtud pochází jeho název – granátové jablko.

V zimě chladno, v létě hodně slunce

Granátovníky se u nás pěstují jako nízký keř nebo jako pokojová rostlina. Dobře snáší řez, a proto jsou oblíbené i mezi pěstiteli bonsají. Granátovému jablku se daří na teplém slunečném stanovišti, ale snese pokles teploty až na -15 ° C. Samozřejmě, velmi dobře se pěstuje v krytých prostorách skleníku či zimní zahrady, č i v bytě, nejlépe s letněním během vegetace. Má podobné nároky na pěstování jako olenadr.

V zimě granátovník potřebuje alespoň 6 až 8 týdnů vegetačního klidu, nejlépe při teplotě 6 ° C. Bez tohoto odpočinku na jaře špatně raší a nasazuje pozdě na květ. Na jaře a v létě granátovník potřebuje přiměřené a pravidelné zavlažování a je vděčný za pravidelné přihnojování kombinovanými hnojivy. Na složení půdy je granátovník nenáročný, nejlépe mu vyhovuje lehká a propustná zemina.

Prvních plodů se u granátovníku dočkáme nejdříve ve třetím či čtvrtém roce, a někdy až za sedm let. Na plodnost má největší vliv řez, který děláme obvykle v předjaří vždy na vnější očko, aby se koruna otevírala. A tady pozor, granátovník plodí na tříletých výhonech, proto odstraníme zahušťující a nemocné výhonky a plodné pouze zakrátíme. Spoléhat však na to, že rostlina zarodí v našich podmínkách, ovšem nelze. Okrasné odrůdy se se pěstují pro nápadné květy, jiné jsou takzvaně ovocné.

Některé pouze kvetou, jiné plodí

Granátovník má mnoho odrůd, které vznikly v Afghánistánu, Íránu, Ázerbájdžánu, Turecku, Sýrii, Iráku. Mnoho granátovníků, se kromě Bulharska, pěstuje i ve Francii a Španělsku. Některé

Okrasné kultivary granátovníku

• „Nana“ je cca 0,3 až 0.9 m vysoký keř s oranžovo-červenými květy
• „Chico“ (trpasličí granátové jablko) je asi 0,6 m vysoký granátovník a velmi dlouho kvete
• „Legrellei“ je hustý keř, 1,5 – 2,5 m vysoký, s krémově bílými květy s růžovými pruhy
• „Noche Shibari“ má tmavě červené květy, kultivar „Tayosho ‚má světle meruňkové květy a.‘ Alba Plena ‚má květy dvojité a čistě bílé

Ovocné odrůdy

Tyto granátovníky se většinou pěstují venku jako keře či nízké stromky. Na zimu však potřebují chránit před vlhkem, podobně jako okrasné traviny. Z odrůd lze doporučit například „Wonderful“, který má oranžovo-červené květy a velké plody, cca 13 centimetrů v průměru, „King“ s červenými květy a velkými plody či odrůdu „Fleishman.

Granátovník přináší štěstí, lásku i zdraví

Granátovník je prastará kulturní rostlina, která se využívá od kořenů přes listy až k plodům. Za nutričně cenné látky v plodech granátovníku punského původu můžeme považovat lehce stravitelné sacharidy, polyfenoly, třísloviny, vitamin C a vitaminy skupiny B. Granátová jablka se používají k přímé konzumaci, na zpracování šťáv pro teplou a studenou kuchyni, na přípravu nebo přibarvování vín a sirupů, mají významné dietetické a léčivé vlastnosti. Ze šťávy se připravuje známý arabský nápoj šerbet a sirup Grenadina. Je osvěžující a povzbuzuje hlavně chuť k jídlu. Šťávou se ochucují ovocné saláty z různých druhů ovoce. Granátové jablko si své uplatnění našlo i v teplé kuchyni. V oblastech, kde se tento ovocný druh pěstuje, se drcená i celé semena používají jako koření. Například klobásy kupaty, gruzínské národní jídlo, se bez tohoto koření neobejde.

Ve starověkém Řecku bylo granátové jablko zasvěceno Bohyní Héře a Afroditě jako symbol plodnosti a lásky. Podle bible byl granátovník považován za strom lásky v biblickém ráji, vždyť Adam a Eva snědli právě granátové jablko I v současnosti se v některých zemích udržuje zvyk, kdy se novomanželům házejí pod nohy granátová jablka, které jim mají zajistit potomstvo a štěstí.