Na fasádě rozhodně záleží

Při současné výstavbě na obalu rozhodně záleží. Obalové konstrukce domu plní významné funkce. Vrstvy pláště budovy jsou úzce propojeny, proto se netřeba dívat jen na povrch, ale i pod něj.

Vnější estetická vrstva zároveň chrání před působením počasí, nečistot z okolí a mikroorganismů. Když je souladu s podkladovými vrstvami, pomáhá dosahovat správnou prodyšnost stavby, která zabraňuje hromadění vlhkosti. Při výběru konečné úpravy se přitom lze vydat několika směry, ale nejdříve si třeba uvědomit, že omítka v tom už dávno není sama. Bezomítkové varianty v podobě obkladů z množství materiálů jsou stejně aktuální jako různé druhy omítek. Právě pro tuto různorodost třeba brát v úvahu i několik způsoby aplikace. Poslední vrstvu lze samozřejmě nanášet zda lepit přímo na podklad, ale i kotvit na různé pomocné konstrukce a předstěny. Vše závisí na její povaze i od charakteru podkladu.

Když neodmítnete omítku

Současné omítky jsou technologicky zpracovány tak, aby byly dobře paropropustné, voděodolné, odolné proti UV záření a stálobarevné. To znamená, že zvládnou počasí, vlhkost, mechanickou námahu. Výjimkou už není ani vyřešení problému s houbami a řasami. Některé druhy jsou dokonce samočisticí zda vyvinuté pomocí nanotechnologií. Jednotlivé typy a produkty se však i tak liší specifiky, které je dobré ověřovat v technických listech. Důležité je pojivo. Mohou jím být silikonové a akrylátové pryskyřice, draselné sklo, cement doplněný minerálními plnivy a pod. V případě omítek nemusí být vždy nejzajímavější, když jde všechno „hladce“ – aby vznikla výraznější struktura, je třeba drobné kamenivo v jedné nebo více velikostech. Vznikají tak rýhované hlazené nebo smíšené omítky. Hodně napoví zrnitost udávána v milimetrech. I přidávané kamínky mohou mít svůj odstín (barvený křemen nebo mramor), díky tomu existují mozaikové omítky. Dominance bílé se tedy ve světě omítek dávno skončila. Na fasádě se mohou ocitnout stovky odstínů – od těch sytých přes přírodní až po sněhovou bělost.

Jak vybrat podklad?

Pod finální povrchovou úpravou fasády nízkoenergetických a pasivních domů se obvykle nachází zateplovací systém nebo instalační konstrukce, na níž je upevněna odvětrávaná fasáda. Při výběru materiálu na zateplení je třeba zohlednit hlavně součinitel tepelné vodivosti (λ), který je v úzkém vztahu s tloušťkou izolace. Nižší hodnota λ znamená lepší izolační schopnost. Tuto vlastnost ovlivňuje poměr pevných vláken a vzduchu, který danému materiálu zajistí nejlepší možné izolační vlastnosti. Důležité jsou i mechanické vlastnosti, jako i to, aby všechny součásti zateplovacího systému pocházely z dílny jednoho výrobce. Obal budovy zároveň zabezpečuje tu správnou vlhkost. Díky tomu se vyhneme tvorbě plísní v interiéru. Nejlépe to zvládají materiály s nízkým difuzním odporem (vláknité).

Dřevěné variace

Dřevo není na fasádách žádným nováčkem. A s pasivní výstavbou se neodmyslitelně pojí. Může zůstat syrové, jeho vzhled se však působením počasí postupně změní. Právě tato přirozená patina je však velmi oblíbenou designovou cestou. Zvláštní „dřevěná šedá“ se tak už dotáhla na úroveň svých ošetřovaných „sourozenců“. Ošetření vydrží několik let, ale není věčné, třeba ho opakovat a stav fasády kontrolovat alespoň jednou ročně. Tvrdé dřeviny se napouštějí většinou oleji, silnovrstvé nebo tenkovrstvé lazury lze použít při měkkém dřevě. Nechybí pigmentované přípravky na přírodní bázi. Odolnost dřeva se samozřejmě dá docílit i speciální termoúpravou či použitím dražších exotických dřevin (bangkirai, ipe atd.).

Cihla k cihle ...

Prosím neomítat! Stále více majitelů domů se při cihle řídí tímto heslem. Možná jí dosáhnout rustikální vzhled, ale v městském prostředí často reprezentuje také původní industriální minulost obytných domů. Fasádu z přiznaných cihel (tzv. Režného zdiva) lze vytvořit dvěma způsoby. Pokud použijete lícové cihly, budete kráčet po aplikačně složitější cestě. Je totiž vytvořit samostatnou vrstvu zdiva, která bude součástí odvětrané fasády. Lícové cihly zvonivky (něm. Klinker) se vypalují při vysoké teplotě, proto mají tradiční zvonivý zvuk. Ražené lícové cihly se tvarují samostatně, proto je každá originál. Jednodušší je aplikace obkladových pásků, jelikož se lepí na vhodný podklad. V nabídce jsou různé odstíny a povrchy. Při obkládání a zdění třeba vedle sebe klást kusy z více palet. A ještě jedna dobrá zpráva: cihlové fasády jsou bezúdržbové.

Vláknocementový mix

Ve vláknocementu se spojili několik suroviny, které zbytečně nezatěžují životní prostředí ani majitele fasády. Jde o cement, pevnostní vlákna, mletý vápenec, vodu a vzduch. Velkoformátové fasádní desky jsou díky nim nejen recyklovatelné, ale i bezúdržbové av problémových situacích se snadno čistí. Tloušťkové rekordy nelámou (stačí jim 8 mm), přesto jsou však dost pevné. Barví se přímo do hmoty při výrobě, myslí se i na různé povrchové úpravy. Jelikož fasáda bývá členitá, použité materiály musí dát velikostně i tvarově přizpůsobit. Při vláknocementu to zvládnete řezáním. Upevňují se formou odvětrané fasády. Aby se vizuál finální vrstvy trochu dynamizaci, architekti je s oblibou kombinují s jinými materiály.

Skleněný vrch

Snižování energetické náročnosti staveb dostalo sklo doslova na výsluní. Výrazné skleněné plochy se využívají na přirozené získávání tepelné energie ze slunce hlavně na jižních a jihozápadních částech fasády. Jejich součástí mohou být dokonce i fotovoltaické panely. Navíc jsou zdrojem přirozeného světla, které do interiéru patří ve velkých dávkách. Sklo je součástí fasád dřevodomů, rustikálních domů i staveb s průmyslovým a technickým designem. Díky své transparentnosti vytvoří estetický efekt s tradičními přírodními materiály i s kovovými odlesky. Neznamená to však, že by barevným úpravám odzvonilo. Sklo je má ve svém portfoliu dost, spolu s různými tloušťkami, hmotnostmi a speciálními úpravami. Několikavrstvé skleněné prvky dokáží poskytnout potřebné izolační parametry. Záleží na tom, co architekt a uživatel očekávají.

Odvětrávaná fasáda

Při finální úpravě hlavně bezomítkové způsobem se výborně uplatní odvětrávaná fasáda. Různé druhy fasádních obkladů se totiž kotví na systémové podkonstrukce ze dřeva nebo lehkého kovu. Vzniká předsazená část fasády, takže mezi ní a zbytkem obalových konstrukcí se vytvoří vzduchová mezera a komínový efekt, který brání styku působící vody a vlhkosti s izolací. Odvětrávaná fasáda zároveň vytvoří prostor pro absorbování roztažnosti způsobené teplotními změnami. Podobně dochází k odvádění kondenzátu v zimě, v létě zase díky odvětrávání klesají nároky na chlazení.

Kovová krása

Možnost uplatnit se na fasádě dostali více druhů kovů. Například odolný titanzinek se postupně přesouvá z průmyslových a kancelářských budov i na netradičně působící rodinné domy. Hliník se objevuje samostatně nebo v rámci kompozitních fasádních systémů s termojadrom. Hliníkové fasádní kazety vytvářejí pravidelný geometrický rastr decentními spoji. Do hry vstupuje i nerezavějící ocel. Spolu s pozinkovanou, černou ocelí a hliníkem, mosazí zda bronzem se používá na výrobu tahokovu. Fasády z něj si získávají pozornost hlavně designem tvořeným z ok. Na pohled podobným variantou jsou metalické vnější prvky s perforací. Komu se sice líbí kovový lesk, ale chce, aby fasáda působila jemnější a méně technicky, ten to asi zkusí s tenkou, ale pevnou kovovou tkaninou.

Jak upevnit fasádní obklad?

Možností přichycení fasádních panelů je několik. Při klasickém, pomocí šroubů a nýtů, může být nevýhodou okamžitá viditelnost kotvících prvků, časem vznik kontaktní koroze snižující životnost fasády a nakonec neefektné zatékání a vytékání nečistot během deště. Všechny tyto negativa řeší ukotvení pomocí lepidla schopného dostatečně přilnout k oběma podkladům, tj nosné konstrukci a fasádnímu obkladu. Velkou většinu panelů je možné nalepit. Sika nabízí systém SikaTack ® -Panel vhodný na neviditelné přichycení panelů. Sestává z trvale elastického lepidla SikaTack ® -Panel, oboustranně lepicí montážní pásky SikaTack ® -Panel-Montageband na upevnění panelů az přípravků určených k přípravě podkladů (Sika ® aktivátor 205, SikaTack ® -PanelPrimer). Pomocí tohoto systému je možné fasádní panely připevnit na hliníkovou nebo dřevěnou spodní konstrukci.

Ocelový chameleón Corten

Pod tímto názvem se skrývá nízkolegované ocel, jejíž vlastnosti jsou modifikovány mědí, chromem, niklem a fosforem. Je pak odolnější. Vtip je v tom, že vzhled Cortea se sice mění, specifická patina jej však nepoškozuje, ale chrání. Vytváření patiny provází zajímavá změna barvy – z výrazné červenooranžové se stává hnědá. Na designové řádí je jako stvořená. Na fasádě můžete s touto přeměnou počítat vlastně automaticky – způsobuje ji střídavé působení vlhkosti a vysušení. Na každé světové straně má tato změna mírně jiný průběh. V interiéru tomu třeba trochu pomoci. Prvky z Cortea se od sebe a od ostatních kovových částí oddělují pro velkou tepelnou dilataci a kvůli odtékání vody by měly mít určitý sklon.