Materiály, které spoří

Plánujete novostavbu? Zapomeňte na minulost, trendem dnešních a budoucích dní je nízkoenergetická a energeticky pasivní výstavba.

Možná stojíte před otázkou: Z čeho stavět? Přestože v oblíbenosti stále vyhrává tradiční cihla, určitě se vyplatí uvažovat i o jiných materiálech. Nabídka v posledních letech se podstatně rozšířila. A nezapomeňte také, že stavební materiál je sice velmi podstatná, ale ne jediná část „skládačky“ nízkoenergetických a energeticky pasivních staveb. Stavebním řešením domu lze výrazně snížit spotřebu energie na vytápění. Dalšímu snižování může dopomoci adekvátně vypočítaný topný systém například v podobě řízeného větrání s rekuperací, nebo i tepelného čerpadla.

img_bee44be40b

Není stěna jako stěna

Jedna z nejdůležitějších cest vedoucích k úsporám energie při vytápění je zvyšování tepelného odporu stěn. Při běžných stávajících stavbách či novostavbách se tak děje dodatečným zateplováním obvodového pláště. Často se však nepřiměřeně zvyšuje tloušťka stěny. Naopak při lehkých konstrukcích je téměř celá tloušťka stěn využita na izolaci, čehož výsledkem jsou tenčí stěny. V praxi to znamená, že dva zvenčí tvarem a velikostí identické nízkoenergetické domy, přičemž jeden je postaven jako masivní a druhý jako lehká konstrukce, mají ve finále asi o 8 – 10% rozdílnou velikost obytné plochy.

Masivní konstrukce

Jsou symbolem pevnosti a trvanlivosti. Cihla, beton či železobeton jsou nosný a tepelněakumulačními stavební prvek, ale s nedostačující tepelněizolační schopností. Navzdory různým vylepšením, které přinášejí výrobci, zvyšování izolačních schopností pomáhá zejména dodatečné zateplení. Často však při něm neúměrně narůstá tloušťka stěny. Lehce se tak dostanete k půlmetrovým obvodovým zdem. Jistý kompromis nabízejí různé typy dutých tvarovek na bázi dřevní štěpky, polystyrenu nebo keramzitu. Slouží zároveň jako ztracené bednění, do kterého se následně vylévá beton. Izolační vrstva je již součást tvarovek.

foto43_big

Dřevostavby na vzestupu

Pro nižší objemovou hmotnost se dřevostavbám mluví také lehké konstrukce. Hlavní nevýhoda je menší schopnost tepelné akumulace. Tento nedostatek však lze v interiéru vyvážit použitím materiálu s velkou objemovou hmotností, jako například zděné masivní příčky nebo těžká podlaha. Obsah pojmu „dřevostavba“ prošel téměř revoluční změnou. Nemluvíme však o klasických dřevěnicích či srubech. Pokud byste totiž chtěli postavit pasivní dům pouze z masivního dřeva, dostali byste se s tloušťkou stěny až na 1,2 m. Naopak novodobé stavební konstrukce na bázi dřeva jako nosného prvku a stěn vyplněných izolací se pyšní výbornými tepelněizolačními vlastnostmi a trumfly dokonce i oblíbené masivní konstrukce. Vysoké hodnoty tepelného odporu dosahují při menších tloušťkách stěn. Další trumf je i rychlost výstavby. Nepočítá se na dlouhé měsíce, ale na týdny, v lepším případě i dny. Prognózy předpovídají dřevu velmi perspektivní budoucnost. Je to přírodní a hlavně obnovitelný zdroj. Na jeho získání je třeba minimum energie. Roste samo, ze vzduchu poutá oxid uhličitý a produkuje kyslík. Po skončení životnosti domu lze buď snadno recyklovat, nebo ho příroda dokáže přirozeně odbourat.