Kozí brada či Potočník sladký? Vyzkoušejte méně známou kořenovou zeleninu

Netypická a málo známá kořenová zelenina, která se však dá snadno vypěstovat iu nás, může být příjemným zpestřením jídelníčku.

Potočnik sladký (Sium sisarum)

Pěstuje se pro křehké hlízy se béžového slupkou, které jsou dlouhé 20 až 30 cm a široké 2 až 3 cm. Dužnina je bílá, moučnatá, s příjemně nasládlou chutí. Hlízy jsou velmi výživné. Obsahují velké množství škrobu a cukrů. Využívají se jako náhradní cukrodárného surovina. Středem každé kořenové hlízy prochází zdřevnatělé vlákno.

Jak se pěstuje

Je to odolná zelenina. Vyžaduje hlubokou vlhkou výživnou, dobře zpracovanou půdu. Osivo vyséváme přímo na záhon v srpnu až v září, do řádků vzdálených 30 cm. Vzešlé rostlinky v řádku jednotíme na vzdálenost 15 cm. Kořeny sklízíme na podzim následujícího roku. Jelikož Potočnik je mrazuvzdorný, kořeny sklízíme i během zimy při dočasném rozmrznutí půdy. Hlízy zpracováváme většinou dušením nebo vařením, s následným orestováním na tuku. Před vařením je třeba odstranit z hlíz centrálně dřevité vlákno.

Kozí brada pórolistá (Tragopogon porrifolius)

V pěstování ji nahradil černý kořen, který je kvalitnější a Jiný úrodnější. Řepovitým, v dolní části rozrostlými kořen smetanové barvy je dlouhý 20 až 30 cm. Dužnina je bílá, při prořezání roní bílou mléčnou tekutinu. Má méně výraznou chuť oproti černému kořeni, připomíná chuť ústřic. Cennou obsahovou látkou je polysacharid inulin, vhodný pro diabetiky.

Jak se pěstuje

Rostlina je citlivá na jarovizačné teploty, proto někdy může v prvním roce vytvářet květenství. Kořen tím ztrácí kvalitu, dřevnatí a stává se nejedlá. Vyžaduje slunné stanoviště s hlubokou půdou bohatou na humus. Nároky na stanoviště má však menší než černý kořen. Přímo na záhon vyséváme osivo v březnu až v květnu, do řádků vzdálených 20 až 25 cm. Vzešlé rostlinky jednotíme na vzdálenost 8 až 10 cm. Kořeny sklízíme rycími vidlemi v říjnu po prvních mrazech, které zjemňují jejich chuť, a uskladňujeme ve sklepě ve vlhkém písku. Sklízíme opatrně, neboť poraněná kořeny roní mléko, což zhoršuje jejich kvalitu. Jelikož je to mrazuvzdorná zelenina, výhodné je nechat rostliny na záhoně a sklízet i během zimy při dočasném rozmrznutí půdy. Na jaře kořeny sebereme ještě před vyrašením natě. Konzumujeme hlavně tepelně upravené – loupaná.