Jak správně pečovat o hygienické zařízení v koupelně

Běžné hygienické zařízení z keramiky, ze skla a smaltu si můžete povrchově upravit i sami přípravkem na bázi nanotechnologie proti usazování nečistot. Nutné je jednou za čas vrstvu obnovit.

Smaltovaná ocel

Má hladký povrch odolný proti oděru, mnozí výrobci ho vylepšují lehce udržovatelná vrstvou. Kvalitu prozrazuje tloušťka smaltované oceli. Top produkty dosahují 3,5 mm a vyznačují se 30-letou zárukou.

Údržba: Na lehké znečištění použijte běžný prostředek, při odolnějším ho nechte působit déle. Vápenaté usazeniny odstraníte pomocí roztoku octa a vody v poměru 1: 1. Poškrábaný smalt lze opravit.

Sanitární akryl

Vany a sprchové vaničky z litého akrylu se dají vyhotovit v rozmanitých tvarech. Litý akryl je stabilní, dobře zatížitelný a příjemný na dotek bez vyvolávání pocitu chladu.

Údržba: Hladký bezpórový materiál je citlivý na přípravky s abrazivní složkou. Vhodné jsou prostředky na bázi slabého louhu a měkká houbička.

Kompozit

Vyrábí se ze syntetických pryskyřic a minerálního plniva s příměsí skleněných vláken. Díky povrchu příjemnému na dotek, pevnosti a nízké hmotnosti jsou kompozitní vany, vaničky a umyvadla oblíbená alternativa ke keramice a přírodnímu kameni.

Údržba: Při každodenní péči si vystačíte s vlhkým a měkkým hadříkem, případně s jelenicí a studenou čistou vodou. Na běžné znečištění nepotřebujete speciální prostředky, postačí mýdlová voda nebo jemný čisticí prostředek. Lehké poškrábání se dá odstranit pomocí speciálního leštidla.

Keramika

Léty osvědčený a oblíbený materiál je typický jednoduchou údržbou a dlouhou životností. Za mluví také odolnost proti nárazům. Pokud se však objeví prasklina, oprava není jednoduchá.

Údržba: Moderní sanitární keramiku výrobci zušlechťují tak, aby odpuzovala špínu a byla odolná proti kyselinám i zásadám. Na údržbu postačí univerzální čistič a utěrka z mikrovláken či houbička.

Přírodní kámen

Žula, mramor nebo travertin – jejich tvrdost zaručuje odolnost. Se správnou péčí patří kámen k nejtrvanlivějším materiálům.

Údržba: Zakázané jsou abrazivní prostředky a houbičky s tvrdými vlákny. Nevhodné jsou také běžné čističe sanity a zejména prostředky s obsahem kyselin. Naopak, použít můžete ty s obsahem slabého louhu a měkkou utěrku. Jednou za čas se doporučuje nanést speciální ošetřující přípravek, který vytvoří na povrchu neviditelný ochranný film.

Dřevo

V kurzu jsou masivní desky a dýhovaný nábytek pod umyvadlem, ale vlhké prostředí koupelny jim příliš neprospívá – je nutno ošetřit jejich lakem. Pokud toužíte po textuře dřeva a chcete, aby skříňka dlouho vydržela, vsaďte na MDF desku s naneseným HPL laminátem.

Údržba: Základ je udržovat dřevěný povrch v suchu.

Chrómnikel

I když v nabídce najdete armatury z různých materiálů, nejrozšířenější je pochromované provedení, které je výrazně odolné proti škrábancům.

Údržba: Jejím základem je prostředek s obsahem mýdlových tenzidů, které snadno odstraní z povrchu mastnotu. Důležité je přitom povrch dobře navlhčit a následně opláchnout čistou vodou. Na závěr je třeba vyleštit suchým hadříkem, aby nezůstaly vápenaté fleky.

Sklo

Je v současnosti jedničkou mezi výplněmi sprchových zástěn. Použité sklo musí být odolné proti rozbití. Výhoda je, pokud je sklo nebo jeho povrch opatřen ochrannou vrstvou, která odpuzuje špínu a brání usazení vápenatých skvrn.

Údržba: Nejjednodušší je hned po umytí osprchovat sklo čistou vodou a kapky setřít stěrkou. To je osvědčený způsob i při umělých zástěn. K odstranění vápenatých usazenin použijte speciální prostředek.