Dvě zahrady a dvakrát volná ruka architektem

Dvě zahrady, jedna v Česku, druhá na Slovensku. Obě nedání prošly v rekonstrukcí, protože s původní vizáží majitelé nebyli ztotožněni a vysnili si změnu.

Pod přeměnu se podepsali dva různé zahradní ateliéry. Ačkoliv realizace se nepodobají stylem ani terénem, ​​přece mají jednu věc společnou. Investoři nechali zahradním architektem volnou ruku. Důvěřovali jim. V prvním případě měli reference od známých, ve druhém se jim líbily realizace zveřejněné na internetu.

Dát volnou ruku však neznamenalo, že do procesu přeměny jako majitelé vůbec nevstupovali. Naopak, přispěly požadavky, představami a názory, ale zároveň se dokázali spolehnout na profesionální zdatnost odborníků. Ne nadarmo se zahradní architektuře mluví také zahradní umění. Vytvořit zahradu je totiž mnohem víc, než jen vysadit nějaké rostliny a položit travní koberec. Třeba se vcítit do daného prostoru a do potřeb majitelů a obojí v návrhu přetavit do vizuálně atraktivního a navíc originálního řešení ušitého na míru.

V příkrém svahu

První proměna se týká svažitého pozemku na okraji menšího městečka. Dům byl těsně před rekonstrukcí, když si domácí pozvali Ferdinanda Lefflera a jeho tým Fler. „Hlavní obytná plocha zahrady je prakticky v jedné úrovni díky opěrnému zdi, ostatek tvoří starý ovocný sad v strmine, končící lesem. Dostali jsme plnou náruč důvěry a tu jsme, myslím, nezklamali. Majitel byl od počátku součástí tvůrčího procesu, spolupráce byla zábavná a partnerská, hodně jsme diskutovali. „

Zcela nově je založena část u domu. Dřevěná terasa je rozšířena o plochu s velkoformátovou dlažbou, v níž najdete pískoviště a několik trvalkových, přírodně pojatých záhonů. Opěrný zeď byl již částečně hotový a částečně se předělával. Doplnil se o osvětlení a vhodně dimenzované drenáž, to vše ve spolupráci s architektem domu Petrem Babak. I louka se starými jabloněmi se dočkala úprav. Protkali ji logicky se vinoucí stezkou a místo zde našlo i romantické přírodní zákoutí s ohništěm. Stojí na mlatovej úpravě a doplňují ho dubové výřezy ve tvaru kostky, sloužící k sezení. Přestože jde o minimální zásah do přírody, řešení je efektní a praktické.„Při návrhu jsme mysleli i na zvládnutelnou údržbu, aby se majitelé nestaly otroky své zahrady. Rodina se o ni stará většinou sama, ale pokud něco nestíhá, pomohou přizváni zahradníci. „

Na rovině

Při druhé přeměně šlo o předělání již založené zahrady s bazénem, ​​se stromy a s výsadbami. No nebylo to ono, a tak se majitelé s požadavkem na změnu obrátili postupně asi na tři ateliéry, ale až návrhy zahradních architektů Samuela Navrátila a Lenky Kajtárovej z Edengardens se jim zalíbily.

„Přáním majitelů byla jednoduchá a moderní zahrada s těžištěm na dostatek soukromí, ve které se budou cítit příjemně,“ vzpomíná Lenka. „Z původního řešení jsme zachovali několik prvků, které zahradě slušely a byly funkční. Týkalo se to rostlé třešně nad vířivkou a živých plotů z tújí a bobkovišně, protože už byly dostatečně velké a vytvářely vždy zelené bariéru. Do hotových pevných částí jsme zasáhli minimálně. Vyměnili jsme původní dlažbu za velkoform a mírně jsme upravili trasování komunikací. „

Obytná část zahrady disponuje několika oddychovými zónami. Hlavní terasu napojenou na dům zahradní architekti zútulnili liniovým vodním prvkem se zrcadlícím efektem hladiny. Zpoza něj vykukují bílé květenství hortenzií. Druhá odpočinková plocha s houpací sítí pod korunami platanů je vytvořena přímo naproti terase, „opíraje se“ o plot ze zmíněných tújí. S osázená liniemi zimostráz tvarovaných do koule a rozvolnění barevnými trvalkovými záhony po obou stranách poskytuje zajímavé pohledy z domu i terasy. Další klidové zóny najdete u bazénu a při vířivce. „V zahrádce jsme se z důvodu údržby úmyslně vyhnuli trávníku,“ vysvětluje Lenka.„Použili jsme převážně stálezelené druhy a trávy, aby byla atraktivní i během zimy. Sytě zelené odstíny rostlin tu příjemně kontrastují s chladnými antracitovými barvami dlažby a štěrku. Nechybí tvarované zimostrázy, které jsou propojovacím a sjednocujícím prvkem této realizace. „