Čtyři druhy studní

Studny prošly stejným dějinným vývojem jako lidstvo samo. Zpočátku to byly jednoduché, často přírodou vytvořené objekty, které si později lidé začali přizpůsobovat svým potřebám, co do jejich vydatnosti jakož i bezpečnosti provozu. Poznáním nových technologií a objevy nových technických zařízení se v současnosti nabízí příležitost budovat studny do stále větších hloubek as stále větší kapacitou.

Kopané studny

Mohou se zdát tématem minulosti, ale ve skutečnosti to není zcela tak. Tvoří součást našeho života a je třeba se o ně starat.Technologii zhotovení kopané studny prozrazuje samotný název.Jednoduše se kope a to běžně do hloubky čtyř až šesti metrů. Na hradech a zámcích situovaných na vršku se kopalo do hloubky čtyřicet až šedesát metrů, což bylo zajisté složitější. Studny se vyztužují betonovými skružemi s průměrem jeden metr a zpravidla se překrývají betonovým poklopem. Studny kopané v skále takovou výztuž nepotřebují, ale překrytí ano. Překrytí nejen zabraňuje pádu osob do studny, ale chrání ji před nečistotami. Vždyť k tomu, co pijeme az čeho vaříme, nemůže mít přístup kdokoliv a cokoliv.

Vrtané studny

Obvykle se zhotovují z ocelových, ve spodní části perforovaných, výpažnicových trubek o průměru dvě stě až tři sta milimetrů. V případě větších odběrů, např. pro obecní vodovod, iz podstatně větších.Hloubka studny závisí od hloubky hladiny podzemní vody a od hydrogeologického horizontu, ze kterého chceme vodu čerpat. Při takovém typu studní jejich vybudování obvykle předchází hydrogeologický průzkum, který potvrdí nebo vyvrátí jejich vhodnost v daném místě s určením parametrů vrtu, včetně očekávané vydatnosti budoucího zdroje vody.

Narážené studny

Patří k poměrně rozšířeným typem. Studna se buduje nejčastěji do štěrkopískového podloží narážením ocelových pozinkovaných a ve spodní části perforovaných trubek. Hloubka je limitovaná odporem prostředí, do kterého trouby doslova narážíme, nebo lépe řečeno vrazí za pomoci speciální trojnožky a závaží na kladce. Jejich hloubka nebývá větší než šest až deset metrů. Kapacita takové studny také nebývá velká už i vzhledem k její průměr, který není větší než čtyřicet až padesát milimetrů.

Artézské studny

Pro úplnost zmíníme i tento typ studní, přestože jejich výskyt na soukromých pozemcích je spíše výjimečný. Název pochází z francouzštiny a ve volném překladu znamená tlakovou studnu. Taková tlaková studna obvykle vznikne jako přírodní úkaz, při kterém podzemní voda vlivem hydrostatického tlaku vytéká nebo vystřikuje na zemský povrch. Tlaková studna může být i výsledkem lidského snažení spočívajícího ve vybudování hlubinného vrtu ve vhodném terénu.

Ponorné čerpadlo

Lidově „ponorka“. Takový název ponorné čerpadlo dostalo jednoduše proto, že se nachází celé is hnacím elektrickým motorem pod hladinou vody. Hloubka osazení čerpadla bývá různá , při běžných hydrogeologických podmínek do deseti metrů. Ojediněle se však vyskytují studny, ve kterých z důvodu jejich hloubky a vydatnosti je ponorné čerpadlo umístěno padesát až sto metrů pod terénem.

eStudanky