Co byste měli zvážit před stavbou garáže

To, že při stavbě domu třeba zvážit i otázku, co s autem, je dnes již automatické. I když se zdá, že jde o triviální záležitost, přece jen byste si měli i při garáži promyslet několik důležitých detailů – ušetříte si tím minimálně zbytečné komplikace.

Prvním rozhodnutím by mělo být, zda se spokojíte s přístřeškem na auto nebo dáte přednost garáži – ať už samostatně stojící, nebo takové, která je součástí domu. Přístřešek poskytne základní ochranu před nepřízní počasí, nezajistí však, abyste v zimě nenastupovali do studeného auta s námrazou na skle. Výhodami jsou zejména jednoduchost, nízká cena a rychlá realizace. Nevýhodou je nižší bezpečnost, k přístřešku však lze přičlenit malý sklad na nářadí či kola.

Garáž naproti tomu znamená vyšší bezpečnost i pohodlí, navíc můžete mít v blízkosti auta uloženy potřebné nářadí, případně využívat tento prostor i jako dílnu. Nejkomfortnější, zároveň však i nejnákladnějším řešením je garáž, která je součástí domu. Výhodou je úspora zastavěné plochy a přístup z obytné části „suchou nohou“, což oceníte zejména v nepříznivém počasí. Taková garáž může prakticky posloužit i pro jiné účely, například jako sklad nebo dílna. Pokud je garáž součástí domu, je třeba zvážit, zda bude vytápěna nebo temperovaná, a podle toho zvolit tepelněizolační parametry její obvodových konstrukcí a brány, případně stěny a stropu, které sousedí s vytápěnými prostory domu. Důvodem rozhodnutí pro samostatnou garáž mohou být nižší či odložené náklady, vhodnější umístění na pozemku nebo to, že ji nechcete temperovat.

Až na hranici se sousedem?

Ať už chcete garáž takovou nebo onakou, měli byste jí na pozemku najít takové místo, abyste nemuseli zbytečně velkou část zahrady obětovat přístupové komunikaci. I když chcete garáž postavit dodatečně, měli byste jí umístění zvážit ještě před osazením domu na pozemek. I při garáži přitom musíte dodržet literu zákona, který při odstupových vzdálenostech uvádí, že vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Pokud je pozemek úzký, může být vzdálenost mezi rodinnými domy minimálně 4 mv případě, že v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností. Jinak je třeba dodržet odstupovou vzdálenost fasád minimálně 7 m. Jakoukoliv stavbu lze umístit na hranici pozemku pouze v takovém případě, pokud její umístěním nebude trvalo užívání sousedního pozemku na určený účel. Bezproblémové je tedy dodržení dvoumetrové odstupové vzdálenosti od hranice pozemku. Pokud chcete postavit garáž blíže k sousedovi, musíte se s ním dohodnout a váš záměr musí odsouhlasit i stavební úřad.

Potřebujete stavební povolení?

Podle stavebního zákona patří garáž do 25 m2 zastavěné plochy mezi drobné stavby, stavební povolení na ni tedy nepotřebujete. Postačí její ohlášení stavebnímu úřadu a povoluje se v režimu územního souhlasu. K tzv. Sdělení o záměru k vydání územního souhlasu přitom nemusí být přiložena projektová dokumentace vypracovaná autorizovaným projektantem, postačuje prospekt výrobce nebo dodavatele, v němž je technický popis, půdorys a pohledy na fasády. Háček je ale v tom, že malá garáž často nestačí. Auta jsou stále větší, výjimkou nejsou ani dvě v rodině a mnohé garáže se využívají zároveň i jako sklad zahradního nářadí nebo dílna. Na garáž s více než 25 m 2 zastavěné plochy je již třeba územní rozhodnutí a stavební povolení (stavební úřad může obě řízení sloučit). K takové garáži potřebujete tedy i projektovou dokumentaci. Praktické je proto vybavit projekt i stavební povolení zároveň s domem, i kdyby měla garáž stát samostatně a chcete ji dostavět až později. Ušetříte tím peníze i čas.

Při vytápěné nebo temperované garáži je třeba pamatovat na tepelněizolační vlastnosti obvodových konstrukcí i garážových vrat.

Pamatujte na přípojky

V garáži by určitě neměl chybět rozvod elektřiny a osvětlení, praktické však mohou být i přívod vody a kanalizace, případně vytápění, zvláště pokud chcete garáž využívat i jako dílnu. Garáž musí být v každém případě dostatečně odvětraná – vytápěnou a temperovanou garáž je nejlepší větrat pomocí vzduchotechniky, nevytápěná musí být opatřena větracími otvory umístěnými na protilehlých stranách (ideálně oproti bráně, pod stropem a při podlaze).
Dnes už je standardem pevná a odolná podlaha ( ať už z betonu, nebo cementového potěru chráněného epoxidovým nátěrem, z litých materiálů nebo protiskluzové dlažby), která se lépe uklízí, praktické jsou žlaby na odvod vody. A nesmíme zapomínat ani na zpevnění přístupové cesty, ať už některým typům exteriérové ​​dlažby, nebo zatrávňovacími tvarovkami, aby se po dešti nezměnila na blátivé „tankodrom“.

Z čeho bude?

Volba materiálu a konstrukce určuje tepelněizolační vlastnosti garáže, a tím i možnosti jejího dalšího využití – například jako celoroční dílny. Ovlivní však i to, zda budete moci na stěny jednoduše upevnit police nebo háky na kola, případně vytvořit pod stropem prostor na uložení sezónních předmětů. Nejjednodušším (i nejlevnějším) variantou samostatně stojících garáží jsou montované, dřevěné či plechové, případně prefabrikované betonové garáže. Stejně jako u všech unifikovaných řešeních se však musíte smířit s jistými omezeními a uniformnosťou. Širší možnosti mohou nabídnout zděné garáže postavené na míru, ať už z cihel, nebo z pórobetonu. Pro všechny typy garáží, i pro jednoduché montované, budete přitom potřebovat základovou desku, nebo alespoň základové pásy.

Stropní závěsy musí být opravdu napevno

V závislosti na rozměrech může garážová vrata vážit až několik stovek kil. Proto je velmi důležitý stav stropu a nosných stěn. Za ideální materiály lze považovat cihlu, beton, tvarovky, pórobeton nebo robustní dřevěnou konstrukci. Nevhodné jsou naopak sádrokarton, heraklitových desky nebo polystyren. Podobné je to u stropu – za vyhovující lze považovat keramické, betonové či panelové stropy. Vyhnout byste se však měli montáži do nesoudržných stropních konstrukcí nebo podhledů.

Bránu si nenechte nakonec

Nejde totiž jen o výběr vzhledu, který bude ladit s domem, ale také o prostor, který potřebují různé typy vrat při otevírání, rozměry otvoru (včetně ostění a nadpraží) a stavební připravenost, která se při nich vyžaduje. Všechny tyto záležitosti byste měli předem konzultovat s dodavatelem.

Kdysi typické křídlové brány jsou dnes spíše výjimkou a patří k atypickým výrobkům. Nejčastěji se používají sekční vrata, které se při otevírání posouvají po vodicích kolejnicích pod strop garáže. Pokud není pod stropem dostatek místa, řešením může být posuvná brána, prostorově nejúspornějším moderním variantou jsou rolovací vrata.
Běžným standardem je dnes elektrický pohon, proto je dobré promyslet si i možnosti systémového řešení, pomocí kterého se bude ovládat i vjezdová brána, stínění či osvětlení. Výhodné je vybrat si vše od jednoho dodavatele, vyhnete se tak více ovladačem a získáte praktický kompatibilní systém.

Co říká stavební zákon

Stavba garáže se podle novely stavebního zákona považuje za drobnou stavbu, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 25 m 2 a není vyšší než 5 m, nebo hlubší než 3 m. U drobných staveb postačí ohlášení obci, která podle stavebního zákona vykonává pravomoc stavebního úřadu. K oznámení je třeba připojit jednoduchý situační výkres. Obec po ohlášení drobné stavby písemně oznámí stavebníkovi, že proti jejímu provedení nemá námitky. V její pravomoci je však i určit, že ohlášenou drobnou stavbu lze provést jen na základě stavebního povolení.