Domácí biotop

Koupání v tichu a soukromí vlastní zahrady přináší řadu výhod. Nemusí se však spojovat jen s tradičním bazénem. I doma si můžete zaplavat podobně jako v přírodě – v obklopení rostlin av čisté vodě bez chemických úprav. Postačí, pokud si v zahradě namísto bazénu vybudujete koupací jezírko.

Koupací jezírko, veřejností nazývané také biobazén, představuje ekologickou vodní plochu. Voda se čistí pouze biologicky součinností rostlin, substrátu, mikroorganismů a filtračního zařízení, takže se koupete v chemicky neupravené měkké vodě. Nejčastěji jde o fóliové jezero, jehož tvar i velikost se plně přizpůsobují velikosti a celkové kompozici zahrady. Sestává ze dvou základních částí – plovací a regenerační resp. filtrační. Koupací jezírko lze doplnit různými dalšími vodními prvky – tekoucí vodou ve formě potoka či vodopádu nebo menší fontánkou.

Zónování jezírka

Koupací jezírko se skládá ze dvou již zmíněných částí. Koupací část je hlubší, umožňuje vstup do jezírka a nenachází se v ní štěrk ani zeleň. Vybudovat lze z různých materiálů, nejčastěji z fólie, ale populární jsou například i jezírka z nerezavějící oceli. Regenerační plochu tvoří tichá voda (nekoupe se v ní) s hloubkou do 100 cm. Je vyplněna substrátem nebo štěrkem a speciálními vodními rostlinami, které spolu s mikroorganismy ve vodě zabezpečují biologickou rovnováhu. Plovací část je od regenerační zpravidla oddělená pevnou stěnou, která končí 20 až 30 cm pod hladinou, aby byla zajištěna cirkulace vody. Dělící stěny jednotlivé části vzájemně oddělují a umožňují, aby se vedle sebe nacházely místa s rozdílnými hloubkami a pohybem vody. Zároveň zabraňují tomu, aby se substrát, resp. štěrk z regenerační zóny dostal do koupací. Poměr velikosti regenerační části ke koupací by měl být minimálně 1: 1, případně se mění v závislosti na kategorii jezírka.

Výhody koupacího jezírka ve srovnání s bazénem

– Finančně méně náročná výstavba a údržba,
– čistá voda díky přírodnímu filtračnímu systému, tedy bez použití chemických látek,
– u lidí citlivých na chemii nevyvolává žádné alergické reakce.

Umístění, velikost a tvar

Na umístění jezírka se doporučuje volit přirozené prohlubně nebo terénní zlomy. Samozřejmostí by měla být slunná poloha v sousedství terasy nebo travnaté plochy. Při volbě velikosti jezírka je rozhodujícím faktorem velikost pozemku. Aby si v koupací části jezírka mohli najednou pohodlně zaplavat alespoň dvě osoby, měla by mít délku minimálně 8 m (4 plavecké tempa) a šířku 4 m (2 m pro každého plavce). Jelikož regenerační část musí mít alespoň takovou plochu jako ta koupací, dostáváme minimální plochu 64 m2. Doporučená hloubka je přitom 1,5 až 2,3 m. V případě přírodního koupacího jezírka platí, že čím má větší objem, tím lépe se udržuje biologická rovnováha, která je na jeho správné fungování nezbytná. Takové jezírko má zpravidla nepravidelný organický tvar, koupací část však může mít i absolutně pravidelné linie.

Rostliny v koupacím jezírku

Základem správně fungujícího koupacího jezírka jsou vodní rostliny, díky kterým získá přirozenější vzhled a působí rozmanitě. Jejich nejdůležitější předností však zůstává schopnost čistit vodu bez nutnosti použití chemikálií, a to tím, že odebírají živiny nežádoucím vláknitým řasám, které pak nemají šanci rozmnožovat se. Rostliny jsou zdrojem kyslíku a současně nezbytností při rozvoji užitečného bioplanktónu, který se stará o vytvoření přirozené rovnováhy. Správně vybraná zeleň navíc pomáhá lidem odbourávat stres a napětí.

Rozmanitost

Základem úspěchu je vytvořit druhově pestré výsadby, a to z rostlin vhodných do daných podmínek. V rámci výsadby však třeba rozlišit několik zón. Nejdůležitější je bažinná zóna, kterou charakterizuje vodní sloupec od asi 10 do 50 cm. Vhodně zvolené rostliny zde po několika letech od výsadby vytvoří přirozeně působící hranice (samozřejmě není dobré nechat zarůst celý břeh). Do této zóny, která se výraznou měrou podílí na produkci kyslíku a zároveň může být i zdrojem příjemného stínu, se vysazují různé druhy pálek (Typha), Žabník (Alisma Plantago – aquatica), kosatce žluté (Iris pseudocarus), ježohlavy (Sparganium erectum) , Pontedera (Pontedera cordata), blatouch (Caltha palustris), zblochan (Glyceria maxima), truskavec (Hippuris vulgaris), Vrbica (Lythrum salicaria), skřipina (Scirpus sylvaticus), okrasa (Butomus umbellatus), puškvorec (Calamus calamus) či máta (Mentha aquatica). Při výběru je třeba se řídit velikostí osazované plochy (ideální je vysazovat více kusů z jednoho druhu) a vhodné je kombinovat různé růstové formy, kvetoucí i nekvetoucí druhy. Pokud bude jezírko využívat alergik, dejte pozor na rostliny produkující pyl.

Jak je to s péčí?

Péče o koupací jezírko se odvíjí od jeho typu. Zatímco v případě přírodního jezírka (kategorie 1) jde jen o odstraňování odumřelých a žlutých listů, řez rostlin na jaře a na podzim a odsávání sedimentu jednou ročně, v případě přírodního bazénu (kategorie 5) se k péči o rostliny přidává vyprazdňování skimmerů, pravidelné čištění a výměna filtrace. S použitím technologií se pojí i nutnost odsávat sediment vícekrát do roka. Mimo sezónu je údržba minimální.

Dokonalé filtry

Nezastupitelné místo zde mají plovoucí rostliny, které buď volně plavou na hladině, nebo jsou vysázeny v substrátu a vyrůstají nad hladinu – neměly by se nacházet v koupací části, protože by překážely při plavání. Podobně jako ty bahenní mají množství pozitiv – čistí vodu, ochlazují ji, obohacují o kyslík a zabraňují rozvoji řas. Vhodná je třeba pistoli (Pistia stratiotes) nebo Eichhornia (Eichhornia crassipes). Mimořádně důležité jsou i filtrační rostliny – použít lze několik druhů. Osvědčený je stolístek (Myriophyllum) nebo Elodea (Elodea Densa). Většinou rostou pod hladinou nebo jen mírně nad ní. Rychle se rozrůstají, proto třeba počítat s jejich průběžnou redukcí. Jsou hodnotným zdrojem kyslíku, vynikajícími čističi vody a upravitelné její kvality. Vhodné jsou i lekníny, které jezírko výrazně zatraktivní.

Od přírodního jezera k přírodnímu bazénu

Koupací jezírka lze dělit na základě různých kritérií. V praxi se nejčastěji využívá dělení podle normy německé organizace FLL, která rozlišuje pět základních kategorií. Hlavním kritériem dělení je velikost filtrační resp. regenerační části, její poměr k té koupací, od čehož se následně odvíjí i množství použitých technologických zařízení – čím je kategorie vyšší, tím více je třeba použít. Zároveň platí, že čím více technologických komponent se použije, tím je rovnováha nestabilnější. Na Slovensku se nejčastěji setkáte s kategoriemi 3 až 5.

1 Přírodní jezero

V tomto typu koupacího jezírka nenajdete žádné technologické prvky, takže ušetříte náklady, které jsou nezbytné pro jejich koupi a provoz. Jde o nejstarší typ stanoviště. Koupací část zde tvoří třetinu z celkové rozlohy, přičemž minimální celková plocha jezera je 150 až 200 m 2. Filtrační zóna tvoří 50 až 70% z celkové plochy jezera. V prvních letech po vybudování se může voda mírně zakalit – celková stabilita se vyvine do pěti let. Při správné výstavbě a použití rozmanitých druhů vodních rostlin je tento typ stanoviště mimořádně stabilní.

2 Biobazén s malým množstvím technologií

Pod malým množstvím technologických prvků se rozumí zajištění cirkulace vody oběhovým čerpadlem, což umožňuje lepší zásobování biofilmu a bakterií kyslíkem. Čerpadlo není v oběhu neustále, aby neodumře zooplankton. Pro tento typ koupacího jezírka postačí rozloha 100 m 2 a poměr koupací a regenerační části 1: 1. Voda v tomto biotopu je velmi kvalitní, protože živiny a kyslík jsou zde lépe využity. Celková stabilita systému je dosaženo již za jeden až dva roky. Provozní náklady v případě této kategorie se spojují pouze se spotřebou energie potřebné na činnost čerpadla.

3 Koupací biotop s průměrným množstvím technologií

Jde o nejpreferovanější variantu, který představuje optimální kombinaci technologických komponentů a biologického čištění. Využívají se zde oběhová čerpadla (pracují 8 až 12 hodin denně) a tzv. skimmre. Čerpadla zabezpečují povrchové proudění, pohyb biofilmu a celkovou cirkulaci vody. Minimální velikost koupacího jezírka je 80 m 2. Poměr koupací a regenerační části může být v tomto případě 3: 2 (filtrační část by měla tvořit 40 až 45% z celkové plochy jezírka).

4 Přírodní koupací biotop s velkým množstvím technologií

Použité technologické komponenty v tomto typu koupacího jezírka potlačují biologické čištění ve snaze získat co nejprůzračnější vodu. Kromě čerpadla a skimmerů se používají různé externí filtrační zařízení, přepadové kanálky, případně štěrkové filtry a další doplňkové čerpadla. Minimální rozloha jezírka je v tomto případě 60 m 2,
přičemž filtrační část tvoří 35 až 45%. Tento typ jezírka je finančně náročnější než předchozí typy – čerpadlo je v provozu 12 až 24 hodin denně a myslet třeba i na výměnu filtračních zařízení.

waterfall-612184_1920

5 Přírodní bazén

Tato kategorie vznikla až v posledních letech. Čištění vody je v tomto případě technologické – používají se zde čerpadla, skimmre, různé filtry (štěrkové, zeolitové, pískové a jiné), doplňkové čerpadla i externí nádrže. Rostliny se zde používají jen okrajově – o čištění se nestará biofilm ani zooplankton. Cílem je využít ke koupání co největší plochu. Výhodou této kategorie je možnost vybudovat přírodní bazén s menší rozlohou (od 50 m 2), přičemž regenerační část by měla tvořit alespoň třetinu. Jelikož o čistotu vody se během celého dne starají filtrační zařízení a čerpadlo, problémy zde způsobuje výpadek elektrického proudu, voda se rychle stává nestabilní. Jde o časově i finančně nejnáročnější typ biobazénu. Filtrační zařízení nestačí jen propírat, je nutné je i častěji vyměňovat.

Okolí koupacího jezírka

Pokud koupací jezírko precizně zakomponujete do zahrady, stane se z něj přitažlivý prvek i mimo koupací sezóny. Potřebné je myslet i na úpravu jeho okolí a výsadbu vhodných rostlin – dřevin, okrasných trav nebo trvalek. Tyto rostliny přitom nemohou jezírko znečišťovat ani příliš stínit. Ideální je vytvořit si z rostlin atraktivní kulisu, která bude s přibývajícím věkem stále působivější.