Bez izolace to nejde

Tepelná izolace je jednou z nejdůležitějších součástí energeticky úsporné stavby. Její masivní vrstva úzkostlivě chrání každý pokus o únik tepla z ní. Kolik jí potřebuje nízkoenergetická stavba? A jakou?

Energeticky úsporné stavby nenosí kabát s tloušťkou zateplovacího systému pět či osm centimetrů. Abyste dosáhli komfort úsporného domu, který vám bude šetřit investice několik desetiletí, počítejte s mnohem hrubší izolací. Malá a běžně realizována tloušťka izolace je pracovně nehospodárná a málo účinná. Nevyhnete se přitom ani riziku přesunu rosného bodu a následující tvorby kondenzátu v lepidle zateplovacího systému. Pokud tloušťku izolace zvýšíte na 8 až 12 cm, zmiňovanému problému se vyhnete. No určitě tak neřešíte efektivitu vynaložených investic. Ideální poměr mezi investicí a energetickou efektivitou začnete řešit až při 15 cm. I to jen v případě, pokud se spokojíte „pouze“ s nízkoenergetickým standardem. Energeticky pasivní domy totiž neklesají tloušťkou izolace pod 30 cm.

izolace-podurovni-terenu-domu-v-cetne-zbourani-stareho-odpadu_Foto-0025

Investujte do tloušťky

Tloušťka tepelněizolační vrstvy obvodového pláště pro nízkoenergetickou stavbu se pohybuje od 15 do 22 cm v závislosti na typu konstrukce. V energeticky pasivních domech je podstatně větší, 30 až 40 cm. Určitě si nepředstavujte zděnou stavbu v ustálené obvodové tloušťce 38 cm ak ní přidáno dalších 30 cm izolace. V závislosti na technických parametrů konkrétních masivních staviv dosahuje tloušťka konstrukce po statickém výpočtu jen 18 až 25 cm. K ní se přidá již samotná, výpočtem ověřená tloušťka tepelné izolace. Tepelná izolace v úrovni podlahy nad terénem má obvykle tloušťku minimálně 20 cm. Ukládá se buď pod základovou betonovou desku nebo přímo na ni. Do této vrstvy se ukládají i vzduchotechnické rozvody s výškou asi 5 cm. Tloušťka tepelného izolantu střešní vrstvy má větší hodnotu než při obvodovém plášti. Dosahuje 30 až 40 cm.

zatepleni (1)

Jakou izolaci?

Při výběru izolantu je rozhodující nejen druh, ale i hodnota tepelné vodivosti a jeho difúzní vlastnosti. Na výběr už nemáte jen zažité materiály jako polystyren a minerální vlnu. Trh už iu nás nabízí izolace z přírodních materiálů. Chcete-li právě jeden z nich, již při projektu s tím seznamte svého architekta. Je například důležité, aby difúzně-technickým výpočtem ověřil při použití savých vláknitých materiálů riziko kondenzace ve zvolené konstrukční skladbě. Nízkou difuzní propustnost mají pěnové izolanty, kde hrozí shromažďování vlhkosti uvnitř pláště.

Zateplování budov polystyrenovými deskami; rodinný dům, 28.října 1242, Kladno; aplikace šedého polystyrenu

Zateplování budov polystyrenovými deskami; rodinný dům, 28.října 1242, Kladno; aplikace šedého polystyrenu

Polystyrenová odysea

Expandovaný pěnový polystyren je nejběžnějším izolantem na trhu. Je snadno dostupný, cenově výhodný a dosahuje výborné hodnoty součinitele tepelné vodivosti. Používá se na podlahy, střechy i fasády. Podle místa použití bývá označen příslušným písmenem a číslem, které určuje pevnost v tlaku. Patří však mezi neekologický materiál pro jeho značné zatížení životního prostředí při výrobě. Aplikuje se lepením nebo kombinací lepení a kotvení. Extrudovaný polystyren nebo Styrodur se využívá zejména k izolování soklu a základové desky. Má velmi nízkou nasákavost a zvýšenou pevnost v porovnání s předešlým variantou. Mezi nové materiály patří jednoznačně pěnové sklo, které je zcela nehořlavé a parotěsné. Jelikož vyniká dostatečnou únosností i tepelněizolační schopností, využívá se především na přerušení tepelných mostů například v styku svislé a vodorovné konstrukci v místě při terénu. Tvoří vrchní vrstvu základových pásů nebo první řadu zděné části pláště. Jeho cena je však značně vyšší.

Minerální vlna

Její použití je oblíbené při zateplování dřevostaveb i masivních konstrukčních systémů. Desky jsou v celém objemu hydrofobizované, ale nemůžete je vystavit vlhkému prostředí. Předností je jejich vysoká odolnost proti vysokým teplotám, stabilita a nízký difúzní odpor, a tedy i vysoká paropropustnost. Lepí se ve formě desek kontaktním způsobem nebo se jednotlivé desky ukládají do dřevěného roštu.

Izolace z přírody

Tepelně izolační desky na bázi dřeva, celulózy, ovčí vlny, konopí, korkových, proutěných jestli lnu jsme vám už představovali. Najdete je už i na našem trhu. Větší rozšíření těchto nových ekostavív se očekává již v nejbližších letech. Při jejich výrobě se nepoužívají žádná lepidla, jsou velmi dobře paropropustné a mají mimořádně vysokou tepelnou kapacitu. Snad nejpopulárnějším izolantem v zahraničí se stává právě foukaná celulóza, která je oblíbená i pro svou dostupnou cenu.

Co je vakuová izolace?

V zahraničí ji můžete vidět ve formě panelů obalených metalizovanou fólií v tloušťce jen 6 cm. Je to novodobý high-tech materiál, který má zatím vysokou cenu. Má takové unikátní stavebně-fyzikální vlastnosti, že na tepelněizolační vrstvu pasivního domu vám postačí pouze panel se zmíněnou tloušťkou. Tyto vakuové panely se používají zejména na řešení komplikovaných konstrukčních detailů, přestože jsou běžné i realizace s využitím panelů na fasádě, střeše i podlaze.

Krok k úspoře – Superizolace

Investice do tepelné izolace odbřemení stavbu od běžného způsobu vytápění. Provozní náklady klesnou přibližně o 80%. Na závěr opět připomínáme, že při masivním zateplování je nutné realizovat i systém řízeného větrání. Bez něj není možné zrealizovat nízkoenergetickou stavbu. Zateplením řešíte jen část problematiky energeticky úsporné stavby.